Science Café > Praha > Ivan Čepička a Jan Votýpka: Protistologie prochází revoluční dobou

Ivan Čepička a Jan Votýpka: Protistologie prochází revoluční dobou

Hosty 106. pražského Science Café budou prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie, a doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D., z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním tématem budou jednobuněčné organismy – prvoci.

Dříve byli prvoci považování za živočichy, dnes stojí samostatně. Na základě čeho k oddělení došlo a je to dnes v učebnicích správně, nebo se stále setkáváte se zastaralým zařazením?
J. Votýpka: Na základě toho, že to rozdělení bylo špatně. 🙂 Kdysi byla velryba (jak již název napovídá) řazena mezi ryby. Když si zoologové uvědomili její chybné zařazení, opravili svůj omyl. A s prvoky je to stejné. Nestudoval jsem sice do detailu současné školní osnovy, ale domnívám se, že v naprosté většině případů jsou již prvoci chápáni jako samostatná skupina a žáci/studenti jsou již takto vyučováni.

Toxoplasmosa je zpopularizovaná svými schopnosti měnit psychiku mezihostitele, tedy i člověka. Je podobný vliv potvrzený nebo v podezření i u některých dalších lidských parazitů?
J. Votýpka: Lidská psychika se může měnit i pod vlivem mnoha dalších patogenních agens (tedy parazitů v širším slova smyslu) – za všechny lze zmínit syfilis, který může vést k rozpadu osobnosti a vzhledem k tomu, že jím trpěla řada významných vládců, může být „viněn“ i za mnohé historické kotrmelce lidstva. Existuje i několik dalších infekčních onemocnění ovlivňující lidskou psychiku, nicméně u všech lze říci, že se jedná víceméně o vedlejší projevy nemoci. V případě toxoplasmosy se však domníváme, že je to z pohledu patogenu (parazita) „chtěná“ změna.

Které druhy patří mezi vaše oblíbené a co je na nich tak jedinečného?
J. Votýpka: Mám rád trypanosomy a obecně trypanosomatida – konec konců je i studuji. Fascinující je jejich rozmanitost, ať již taxonomická či genetická. Zajímavá je i diverzita různých způsobů životních cyklů a hostitelská specifita, ale i rozmanitost biochemická a molekulárně biologická. Musím ale přiznat, že mnohé z toho najdeme i u jiných skupin parazitů. Mám také rád blechy – ač se to bude zdát mnohým zvláštní, jsou opravdu elegantní.

I. Čepička: To je těžká otázka, oblíbených druhů prvoků mám spoustu. Zde bych asi zmínil druh Creneis carolina, který jsme objevili v roce 2014 a pojmenovali po mořské nymfě Creneis (která si hrála s delfíny) a císaři Karlovi IV, zakladateli Karlovy univerzity. Tento druh představuje většinu toho, co mě na prvocích baví. Tak především vypadá velice zvláštně, protože za určitých podmínek si jeho buňky vytváří 14 bičíků – a číslo 14 není v přírodě zrovna běžné. Další věc je, že tento druh (a celá skupina, kterou zastupuje) byl objeven až poměrně nedávno a skoro do současnosti jsme se domnívali, že je velmi vzácný – znali jsme ho pouze z jednoho místa v Novém Skotsku v Kanadě. Nyní však víme, že tento druh spolu s příbuznými (dosud nepopsanými) druhy je dost běžný v mořích celého světa a byl prostě přehlížen, což je osud mnoha skupin prvoků. C. carolina také představuje poměrně hlubokou evoluční linii, navíc žije v prostředích bez kyslíku, kterým se jeho předkové museli přizpůsobit, což je přesně to, co mě zajímá. A největší perlička je, že některé části cytoskeletu (= vnitřní kostry) buněk C. carolina jsou zrcadlově obrácené vůči těmto strukturám v buňkách ostatních skupin eukaryot.

Jaký objev v oboru vás v poslední době zaujal?
J. Votýpka: Jsem do jisté míry epidemiolog, a tak mě zaujalo zjištění, že nejnebezpečnější lidské plasmodium (původce malárie) jsme získali od goril. Dále mne stále udivuje, že nejsme schopni vytvořit žádnou účinnou vakcínu proti byť jedinému lidskému parazitárnímu onemocnění. A v našich podmínkách mne nemile překvapil vzestup parazitofóbie v naší společnosti.

I. Čepička: Protistologie (= věda o prvocích a řasách) prochází během posledních několika let jakousi revoluční dobou, kdy některé dlouho platné učebnicové pravdy přestávají platit. Proto skoro neuplyne týden, kdy by nebyl publikován nějaký významný objev. Pro tuto příležitost jsem vybral publikaci z listopadového čísla Nature, jednoho z nejprestižnějších biologických časopisů. Autoři Lax a spol. v ní pomocí analýz založených na „single-cell“ transkriptomice ukázali, že dvě přehlížené a zdánlivě zcela bezvýznamné skupiny prvoků, konkrétně Spironemida a Hemimastigophorea, tvoří novou, velice hlubokou linie eukaryotických organismů na úrovni říše nebo nadříše (všichni živočichové by v tomto pojetí tvořili „pouhý“ kmen nebo nadkmen, tedy taxon nižší úrovně). Dalším výzkumem těchto skupin se jistě dozvíme mnoho nových a zajímavých věcí o organizaci eukaryotických buněk. Jen perlička – autoři popsali jeden ze zkoumaných organismů jako nový druh se zajímavým názvem Hemimastix kukwesjijk.

Tetrahymena

S jakými prvoky se běžně setkáváme a ani o tom nevíme? Jací jednobuněční parazité možná žijí uvnitř nás? Přijďte si poslechnout Ivana Čepičku a Jana Votýpku v úterý 12. března do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Začínáme jako obvykle v 19:00 a po přednášce bude následovat diskuse. Přidejte se k události na Facebooku a pozvěte i své přátele!

Dominika Jettmarová

Jsme na sociálních sítích