Budoucnost jaderné energetiky u nás, v Evropě i ve světě

Jaderná energetika to většinu času v západním světě neměla jednoduché. Už v 70. letech se stala tématem pro různé součásti občanské společnosti, které se k ní vyjadřovaly a vyjadřují negativně. Nahrálo jim přitom několik jaderných havárií s významnými dopady na bezprostřední okolí, zejména však havárie v Černobylu a ve Fukušimě. Ty významně ovlivnily veřejné mínění a v návaznosti na to také energetickou politiku v řadě zemí. Nyní je energie z jádra opět vzata na milost (zda pouze dočasně, nebo dlouhodobě, se teprve uvidí), a to zejména díky současné energetické krizi Evropy a projektu Green Deal, který je v aktuálně v rozporu s tím, co země Evropy bezprostředně potřebují pro zajištění své energetické bezpečnosti. Jaderná energetika se tak opět dostala na stránky tištěných periodik i internetových serverů. Stále však platí, že – zejména v technické rovině – o ní koluje řada mýtů, polopravd a laických názorů. Rozhodli jsme se proto toto téma zařadit do dramaturgie našeho Science Café a pozvat jednoho z jeho nejvýznamnějších popularizátorů. Osvědčily se reaktory III. generace? Kdy budou malé modulární reaktory? Co jsou reaktory IV. generace? Bude dost paliva? Co s jaderným odpadem? Jak se likviduje vysloužilý jaderný blok? Na tyto a další otázky hledal odpovědi náš host, jaderný fyzik RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČRr.