Nanostroje pod drobnohledem

Podobně jako se Mach a Šebestová museli zmenšit, aby mohli zápasit s bacily v Horáčkově krku, také chemici vymýšlejí způsoby, jak dostat ten správný lék na konkrétní místo. K tomu může sloužit nový přístup nano rozměrů. Ať už jsou nanostroje inspirovány viry, nebo obsahují diamanty, jsou budoucími „kamiony“ pro dopravování léků poškozeným buňkám. Díky nim bude možné například lépe cílit chemoterapeutika do rakovinných buněk. A protože řidičů je v této branži nedostatek, je potřeba tyto stroje řídit na dálku. (Nejen) o tom, jak vypadá taková „nano automobilka“ bude mluvit Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zveme Vás na výlet do říše syntetické nanochemie! O tom, že by byly nanostroje nějakou technickou novinkou nemůže být ale řeč. Nejdůmyslnějším inženýrem je totiž samotná příroda. Během milionů let evoluce vytvořila složitě provázaný kladkostroj, který my nazýváme buňkou. Fungování našeho těla je podmíněno spoluprací bilionů takový buněk tvořících naše tkáně a orgány. Každá z těchto buněk je do jisté míry samostatnou jednotkou schopnou uchovávat genetickou informaci, vyrábět podle ní enzymy i stavební proteiny vlastního těla, předávat tuto genetickou informaci dalším buněčným generacím, zkrátka a jednoduše žít. O tom, jak blízko mají lidské výtvory k buněčným vynálezům a co se od přírody ještě můžeme naučit, vám bude vyprávět Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR. Společně s ním se budete moci pozastavit nad příklady složitých mechanismů umožňujících každé buňce vykonávání základních životních funkcí.