Co všechno se může stát za bilióntinu sekundy (a jak to zjistit)?

Biologie dávno není vědou zabývající se jen makroskopickými aspekty existence různých organismů. Do nitra živé hmoty se ponořila s vynálezem optického mikroskopu a proniká stále hlouběji. Dnes už je samozřejmé, že "biologové" pronikli až na úroveň jednotlivých chemických reakcí, které probíhají uvnitř buněk a i mimo ně. Slovo biologové je v uvozovkách, protože jde o výzkum natolik interdisciplinární a multidisciplinární, že se nemůže spoléhat jen na jednu odbornost. Stačí si projít názvy ústavů Akademie věd ČR: Mikrobiologický ústav, Ústav molekulární genetiky, Ústav organické chemie a biochemie, Ústav molekulární biologie rostlin, Ústav živočišné fyziologie a genetiky... A to se nezmiňujeme o univerzitních pracovištích a různých laboratořích působících v rámci technologických a parků apod. Jedním z univerzitních pracovišť, které nabízí interdisciplinární přístup k biologii, je Katedra fyziky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Jedním z mnoha výzkumných programů, který se věnuje, je právě ona nejhlubší úroveň poznání biologických a biochemických procesů na úrovní "pozorování" jednotlivých reakcí. Můžeme "vidět" chemické reakce v reálném čase? Jak rychlou kameru potřebujeme na sledování dějů na úrovni molekul? Co se stane, když molekula pohltí světlo? Jak dlouhá je femtosekunda a proč je to důležité? Na tyto a další otázky se pokoušel odpovědět prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.