Člověk a krajina v době barokní

Mnohé krajinné prvky jsme na jihu Čech zvyklí spojovat s dobou renesanční, ale není vše tak jednoznačné. Baroko se projevilo nejen v umění jako takovém a architektuře, ale při přetváření krajiny. Česká barokní krajina patří k nejzajímavějším v Evropě, i když do dnešních dní se z původních velkolepých kompozic dochoval jen zlomek.Žádné jiné historické období nepracovalo s krajinou tak citlivě jako baroko. Ozdobilo ji řadou drobných staveb, jako jsou kapličky, boží muka, sochy, altánky, ale i mnohakilometrovými alejemi a osamocenými stromy usnadňujícími orientaci. Šlechta dávala přetvářením krajiny najevo své postavení, církev ukazovala poutníkům směr k poutním místům a křížovým cestám. Skutečně existovala barokní krajina a přetrvalo z ní něco do současnosti? Jak lze obraz krajiny před třemi až čtyřmi sty lety (re)konstruovat? Vnímali krajinu jinak prostí lidé a jinak lidé urození? Co v krajině poutalo jejich pozornost lidí a co v ní hledali? Jaká svědectví o soužití člověka s krajinou v baroku se nám dochovala? Na tyto a další otázky hledal odpovědi historik Pavel Matlas.