Laviny či omrzliny – to si většina z nás představí, když se řekne: “vysoké hory”. Tato nebezpečí se však týkají i “nízkých” hor jako jsou například Krkonoše. V případě, že svoji dovolenou strávíme poblíž alpských štítů, zdoláváním Kilimandžára či návštěvou jezera Titicaca, dostáváme se do vyšších nadmořských výšek, kde je nižší atmosférický tlak a nižší obsah kyslíku ve vzduchu, což může způsobit akutní horskou nemoc.
“Výškovka”, jak se slangově říká akutní horské nemoci, je reakce lidského těla na odlišné prostředí ve vyšší nadmořské výšce. Ohroženi jsou všichni, kdo se chystají vystoupat do výšek nad 3000 metrů, ve vzácných případech se ovšem symptomy výškové nemoci objevují už mnohem níže. Nedostatek kyslíku v krvi způsobuje malátnost až ospalost, únavu, nechutenství, vrávoravou chůzi – příznaky jsou podobné jako v případě opilosti. Lehké formy mohou být “jen” nepříjemné, závažné mohou končit až smrtí.
Co je to správná aklimatizace a výškové nemoci předejít? Jak reagovat v případě, že se první příznaky objeví? Existují nějaká další preventivní opatření, která lze udělat? Téma pro Science Café v Kolíně otevře Táňa Žebráková.
Termín: 15.5. 2019 (středa), 19:00
Místo: Skautský institut, Kouřimská 105, Kolín
Přednášející: Táňa Žebráková
