Konkrétní živočišné druhy nebývají v českobudějovickém Science Café častým „hostem“, ačkoliv zejména ekologii ve svém programu neopomínáme. Po čtyřech letech necháváme v Horké vaně pomyslně roztáhnout křídla ptákům, abychom se tentokráte seznámili s (ne)obyčejnou skupinou podřádu bahňáků. Jsou výjimeční v mnoha ohledech a většina z nás si to ani při procházkách jihočeskou přírodou neuvědomuje.
Zanícený ornitolog Vojtěch Kubelka, působící toho času na univerzitě ve východomaďarském Debrecínu, nás světem bahňáků provede. Jako malou „ochutnávku“ jsme pro potenciální návštěvníky připravili tento minirozhovor:
Proč se věnujete zrovna bahňákům?
Bahňáci mi učarovali svými jedinečnými migračními schopnostmi, adaptacemi k obývání rozličných prostřední po celém světě od pobřeží po pralesy, od pouští po velehory, i od zemědělské krajiny až po arktickou tundru a rovněž i svou velkou variabilitu rozmnožovacích strategií. To vše se událo ještě před studiemi na Karlově Univerzitě, kde jsem si navíc uvědomil, že bahňáci jsou vhodnou modelovou skupinou pro řešení řady ekologických i evolučních vědeckých otázek. V neposlední řadě většina bahňáků bohužel ubývá, takže výzkum bahňáků napomáhá jejich ochraně a ochranou bahňáků se snažíme celkově obohatit biodiverzitu celých ekosystémů, například i české zemědělské krajiny.
Kteří bahňáci jsou nejrozšířenější v okolí Budějovic a kde je najdeme?
Českobudějovicko je perfektní oblastí pro bahňáky a v řadě ohledů má jedinečné postavení napříč celou Českou republikou. Hned na kraji města okolo Zavadilky zjara předvádí své nápadné a akrobatické svatební lety nad poli i loukami čejka chocholatá, nejběžnější bahňák jižních Čech. Často jí doprovází drobnější kulík říční nebo elegantní a jinde velmi vzácný vodouš rudonohý. Opačným směrem v Blanském lese ve správnou dobu potkáme tak trochu tajemného a skrytě žijícího bahňáka sluku lesní. Na dnech upuštěných rybníků nebo jiných mokřadech v celé Českobudějovické pánvi můžeme na jaře, v létě a zejména na podzim pozorovat celou řadu bahňáků: jespáky, vodouše, kolihy, kulíky, břehouše, bekasíny, slučky a další, kteří přes naše území jen protahují, sem tam včetně některých vzácných zatoulanců i z jiných kontinentů.
Ve svém výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny loni na podzim v prestižním magazínu Science, jste objevil, že bahňáci se v poslední době stávají stále častější kořistí predátorů? Co je příčinou takového vychýlení rovnováhy, pokud to tak lze nazvat?
Těžko říci kdy a kde byla spíše dynamická rovnováha, ale k zásadním změnám v potravních řetězcích a vztazích predátor – kořist v přírodě rozhodně dochází. My jsme konkrétně sledovali predaci hnízd bahňáků, míru jak často predátoři sežerou vejce v hnízdech, napříč lokalitami po celém světě. Celkově míra predace roste, ale regionálně se to liší. V Evropě jsou hnízda bahňáků v posledních desetiletích predována častěji, včetně hnízd čejek na Budějovicku. Jednou z příčin je například nárůst početnosti predátorů, jak těch přirozených, tak utečených domácích mazlíčků. Nejvýraznější nárůst predace jsme však zaznamenali v Arktidě, kde se vedle řady dalších faktorů na zvýšené míře predace podílí i klimatická změna, která ovlivňuje jak vzhled hnízdišť, tak početnost lumíků, důležité kořisti arktických predátorů, s rozsáhlými negativními důsledky pro hnízdící bahňáky.
Nyní působíte na univerzitě v maďarském Debrecínu? Proč jste se rozhodl zrovna pro tuto lokalitu a jak se vám tam pracuje?
Nevybíral jsem si Debrecín jako takový, ale rozsáhlý mezinárodní projekt zaměřený na výzkum rolí pohlaví u bahňáků celého světa (https://elvonalshorebirds.com/). Univerzita v Debrecínu, kde máme perfektní zázemí i kolektiv, je naší základnou, protože celý projekt je financován maďarskou vládou. Ale spolupracujeme s výzkumníky po celém světě a za prací cestujeme do exotických destinací, jako je např. jižní Afrika. Celkově jsem moc spokojen.
Únorové Science Café České Budějovice, jež nese název „Bahňáci – rekordmani v ptačí říši“ se bude konat 8. února 2019 od 18:00 v kulturním klubu Horká vana v České ul.7
Vojtěch Kubelka se pokusí odpovědět na otázky:
Čím jsou bahňáci jedineční?
Jak uletět bez zastávky několik dní přes celý Pacifik?
jaký druh za rok nalétá až 30 000 km?
Jaké jsou migrační rekordy jihočeských bahňáků?
Které bahňáky můžeme zastihnout u nás?
Kam se za čejkami, kulíky nebo slukami vypravit?
Co bahňáky ohrožuje a jak jim můžeme pomoci?
Jaká budoucnost čeká nejen bahňáky?
Další informace na facebooku.
