První novoroční českobudějovické Science Café tradičně patří filosofii. Tentokráte je téma pro dané období, v němž se „láme“ čas a jeden kalendářní rok je nahrazen jiným, více než příznačné. Profesor Josef Krob z Katedry filosofie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity bude mluvit právě o fenoménu času.
Profesor Krob se věnuje evoluční ontologii, problematice vzniku vesmíru, gnoseologii a dalším oblastem filozofie. Absolvoval gymnázium ve Žďáru nad Sázavou, studijní pobyty v Dijonu, Bruselu a v Paříži. Položili jsme mu několik otázek zmařených na vnímání času člověkem.
Kdy si člověk poprvé uvědomil čas a jeho plynutí, respektive jak staré jsou první záznamy na toto téma?
O tom můžeme jenom spekulovat. Vědomí času následuje pravděpodobně hned po schopnosti vydělit sama sebe z okolního světa, uvědomění si, že objekty vnějšího světa vznikají a zanikají, že lidé přicházejí a odcházejí a nejintenzivněji si člověk čas uvědomoval jistě ve chvílích, kdy se na něco těšil. Teoretické uchopení času pak spojujeme s počátky filosofie a systematicky pak s Aristotelem.
Jak vnímáme čas? Vnímáme jej všichni stejně, nebo se lišíme? Plyne nám všem stejně?
Tyto tři otázky zřejmě předpokládají, že existuje jeden univerzální a objektivní čas, který by možná mohl být různými subjekty různě zpracován. Ale ani tento předpoklad není jednoznačný. Možná je více časů, možná je některý z nich závislý na subjektu. A i kdyby byl jen jeden, může se měnit jeho průběh, tempo (pokud vůbec tato slova mají smysl, aniž bychom definovali čas).
Co určuje šipku času?
Hovoří se o čtyřech šipkách času. Psychologické, termodynamické, kosmologické a vlnové. Mělo by to být označení takového procesu, který bude objektivní instancí jednorozměrnosti a jednosměrnosti, kterou spojujeme s časovým průběhem, plynutím času. Ani jeden z uvedených procesů není bez problémů, ale lepší zatím nemáme.
Soudobá částicová fyzika umožňuje „zpětný chod“ času. Jak se s tím vyrovnává filozofie?
Pokud by to byla filosofie, která sází na univerzální objektivní čas, tak má samozřejmě problém. Ale ten by měla nejen s vlnovou šipkou, ale i s termodynamickou pro její statistickou povahu nebo s kosmologickou pro její možnou nejednoznačnost. Při méně dogmatickém přístupu se zvyšuje šance, že filosofie správně rozezná své kompetence (totéž ovšem platí z druhé strany i pro fyziku) a dokáže se s podobnými nestandardními jevy vypořádat.
Lednové Science Café České Budějovice, jež nese název „Čas už není to, co býval…“, se bude konat 8. ledna 2019 od 18:00 v kulturním klubu Horká vana v České ulici
Prof. Krob se pokusí odpovědět na následující otázky: Jak definovat čas? Lze čas objektivně měřit? Je možné čas vyjádřit pohybem? Aristoteles, nebo Augustinus? Newton, nebo Heidegger? Bergson, nebo Einstein? Je čas jenom iluze?
Další informace na facebooku.