Od významných představitelů technologických firem jako je Tim Cook ze společnosti Apple nebo Elon Musk ze společnosti Tesla Motors jsme zvyklí slýchat, že přicházejí s revolučními produkty, které změní svět. Od lidí, kteří se živí technologiemi, nelze ani nic jiného očekávat a můžeme to brát jako součást marketingu. Pokud ale s podobným hodnocením změn, které probíhají v souvislosti s rozvojem technologií, přicházejí významní vědci, je to už důvod k zamyšlení.
Profesor Evžen Neustupný se jako archeolog věnuje systematickému studiu lidstva celý život. Úplně na začátku si položil otázku, kterou si klademe všichni, ale málokdo z nás je ochoten zasvětit hledání odpovědi svou profesní kariéru. „Chtěl jsem pochopit svojí současnost, život kolem sebe a archeologie je jedním z vodítek, které k tomu vedou,“ říká dvaaosmdesátiletý profesor a dodává: „Myslím, že dnes můžu prohlásit, že se docela dobře v tomto světě vyznám.“ Sebevědomé prohlášení, nad kterým byste mohli mávnout rukou, pokud by vám ho neřekl jeden z nejvýznamnějších světových archeologů.
Profesor Neustupný četl egyptské hieroglyfy už na střední škole, ovládá řečtinu, latinu, staroslověnštinu. Rozumět anglicky, německy a rusky bere jako samozřejmost. Už jako středoškolák chodil na přednášky egyptologie. V padesátých letech jako jeden z prvních na světě programoval algoritmy pro analýzu archeologických dat. „Jazyky jsou základ, ale jestliže chcete aspirovat na vysokou úroveň v archeologii, tak je potřeba daleko víc. Musíte znát celou řadu vědeckých disciplín, jako je fyzika, chemie, lingvistika, sociologie. Archeolog musí znát například principy chemických analýz a být schopen je využívat,“ komentuje výčet svých znalostí, které jsou v dnešní době rychlého „vygooglování“ téměř všeho unikátní.
Výjimečnost profesora Neustupného dokládá také prestižní Cena Neuron za přínos světové vědě, kterou v minulém roce obdržel od Nadačního fondu Neuron.
Pane profesore, jak tedy rozumíte světu?
Současný stav Země nazývám lidským světem, je to svět, který existuje mimo přírodu. Lidský svět vznikl vytvářením a používáním artefaktů. Artefakt je všechno, co vytvořil člověk za nějakým účelem. Prvním známým artefaktem byl pěstní klín. Pěstní klín stojí na začátku cesty, kdy lidé začali vytvářet části svých těl, které jsou odložitelné, které nejsou pevně spojeny s tělem člověka, ale přesto mají funkci tělesných orgánů. Toto oddělování pak pokračovalo, postupně vznikaly složité nástroje, všemožné stroje, a tento proces dál probíhá.
Nyní žijeme v době, kdy poslední, co zůstalo v člověku neodděleno, je lidský mozek, respektive v době, kdy se začíná oddělovat právě i mozek, tedy naše rozumové schopnosti a to ve formě počítačových systémů. Je to zatím na relativně nízké úrovni, ale jakmile se to stane a lidem se podaří mozek externalizovat, bude to znamenat zásadní proměnu světa – zřejmě podobnou revoluci, která se odehrála před 40 000 lety. Tehdy v období mladšího paleolitu se člověk stává člověkem, objevují se náboženské představy, umění, vzniká skutečné logické myšlení a dochází k neuvěřitelnému rozkvětu lidské kultury.
Pokud nás čeká revoluce podobná té, která se odehrála současně se zdokonalením artefaktů na rozhraní středního a mladšího paleolitu, jak bude vypadat tento nový svět, jak se lidstvo změní?
To se nedá říct, to už je fantazie, sci-fi. Jak bude vypadat budoucnost není lidem patrné do té doby, než vzniknou její první formy. A je otázka, zda už k tomu došlo, zda tyto nové formy jsou už tady. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že lidstvo k této velké změně směřuje.
Měli bychom mít obavy? Například o umělé inteligenci se jako o potenciální hrozbě pro lidstvo občas mluví.
Předpovědí o zkáze lidstva tady bylo už hodně. Pamatuji si, že můj otec dostal v sedmdesátých letech materiály od Římského klubu1, ve kterých se předpovídaly hrůzné věci. Dnes už je to několik desetiletí a nic se nestalo. Lidstvo prostě umí problémy překonat.
Může nám archeologie pomoci se na budoucí změny připravit?
Význam archeologie pro společnost je v tom, že dokáže poskytnout výklad světa, díky kterému se v něm můžeme lépe orientovat. Když jsem studoval, převládalo uvažování, které považovalo každou změnu společnosti za výsledek migrace, stěhování lidí. Pak přišel posun směrem k procesuálnímu paradigmatu, které vysvětluje změny tím, že lidé procházejí adaptací, přizpůsobují se změnám okolí.
Nyní se posouváme do stavu, kdy do sebe archeologie vtahuje čím dál více současnější období. Zájmem archeologů se stává všechno až do dneška. Současně se rozvíjí studium artefaktů a metod, které zkoumají ekofakty, což je vše, co vzniklo společně s člověkem, ale ne jeho cílenou snahou, jsou to například přírodní usazeniny, ale třeba také lidské tělo.
Archeologie nám tedy pomáhá pochopit, čím lidstvo je a jak se vyvíjí. A to je úžasně důležité.
Otázky kladl Lukáš Soukup, Science Café
