O tom, že šlechtění jabloní je pěkná věda, stejně jako třeba pouhé vymyšlení názvu nové odrůdy nás přesvědčil rozhovor s hostem posledního předprázdninového Science Café v Praze, Radkem Černým. I vy se můžete díky tomuto ohlédnutí dozvědět, proč je konvenční metoda stále základní cestou k získání nových odrůd nebo zda či jak se liší chutě a nároky lidí různých věkových a národnostních kategorií. Otázky kladl Lukáš Soukup.
V rámci vaší výzkumné stanice se zaměřujete na konvenční šlechtění jabloní, v čem jsou výhody a nevýhody tohoto způsobu šlechtění oproti genové manipulaci?
Konvenční šlechtění je klasickou technikou řízeného opylování, při kterém dochází ke křížení přenosem pylu z otcovské odrůdy na odrůdu mateřskou. Jde tak o ryze přírodní proces. Tento postup je velmi dlouhodobý což je nevýhodou oproti genovým manipulacím. Od vysetí semene s genetickým potenciálem nové odrůdy do uvedení odrůdy na trh uplyne v praxi minimálně 12, častěji však 15, 20 i více let, což u lidí odpovídá téměř jedné věkové generaci. Celý proces je možné urychlit jen o pár let a to naštěpováním mladých semenáčků na slabě vzrostlou podnož, na které se rychleji vyvíjí do fáze plodnosti.
Pomocí genových manipulací lze podstatně rychleji dosáhnout určitého zlepšení dosavadních odrůd vnesením genu podmiňujícího novou významnou vlastnost. Na rozdíl od klasického šlechtění jsou však možnosti genových manipulací při vytváření nových odrůd značně omezeny. Prakticky je možno přenášet jen vlastnosti kódované jedním genem a navíc je třeba, aby vnesený gen byl trvale exprimován. Zatím se genové manipulace u jabloní většinou omezily na přenos genů pro rezistenci k chorobám a to s různými výsledky pokud jde o jejich expresi. Podstatné je, že žádnou z dosud známých odrůd jabloně by nebylo možno vytvořit genovými manipulacemi. Konvenční šlechtění je tak stále základní cestou při získávání nových odrůd umožňující rozsáhlé rekombinace genů a vytváření nových vlastností.
Další nevýhodou klasického šlechtění je potřeba pracovat s velkými počty semenáčů což zvyšuje nároky na plochu pokusných pozemků a na manuelní práce s jejich pěstováním. Naopak používání genových manipulací je finančně náročnější a vyžaduje drahé laboratorní potřeby, přístrojové vybavení a odborný výzkumný personál.
Současné konvenční šlechtění sice není možno výrazně urychlit, ale výzkum cíleně směřuje k zvýšení efektivnosti selekčních metod. Využívá se přitom nejnovějších poznatků molekulární biologie, tzv. molekulárních markerů, pomocí kterých je možno v rostlině identifikovat přítomnost určitého genu. Efektivita využití takových poznatků spočívá v přesnější a rychlejší selekci šlechtitelského materiálu. Můžeme tak provést předselekci semenáčků, které nemají požadovaný gen a tedy předpoklad určité vlastnosti či naopak pozitivní selekci v potomstvech křížení s genetickým zdrojem daného genu. To je cesta, kterou se dnes ubírá naprostá většina světových šlechtitelských stanic a která odpovídá požadavkům konvenčního i biologického ovocnářství.
Konečně je třeba při srovnávání způsobu šlechtění brát v úvahu přetrvávající negativní postoj většiny spotřebitelské veřejnosti ke geneticky manipulovaným odrůdám.
Dají se vypozorovat nějaké spotřebitelské trendy v chuti, velikosti nebo barvě jablek? Jak moc se liší preference zákazníků v jednotlivých státech nebo kontinentech?
Ano, spotřebitelské trendy a preference se opravdu v jednotlivých státech či kontinentech liší v chuti, pevnosti dužniny, velikosti plodu či barvě slupky. Děti a věkově pokročilí konzumenti upřednostňují většinou měkčí až středně pevné plody, děti nejčastěji sladší chuti, zatímco mezi střední generací jsou více poptávány plody s pevnou dužninou a je zde zastoupen větší počet konzumentů preferující vyrovnaný obsah cukrů a kyselin popřípadě plody sladkokyselé. Mezi pohlavími je pozorován jen velmi mírný rozdíl, ženy preferují o něco více sladší odrůdy, zatímco muži mírně kyselejší. Rozdíly mezi poptávkou spotřebitelů je možno pozorovat také mezi jednotlivými kontinenty. Platí obecné pravidlo, že jižní národy upřednostňují sladká jablka, zatímco národy ze severnějších a chladnějších oblastí spíše sladkokyselá.
Možná si mnozí ještě vzpomenou na dobu, kdy jsme na trhu obdivovali zejména velká jablka. Částečně je tomu tak dodnes v zemích na východ od České Republiky, zejména v Ukrajině a Rusku. Ve většině vyspělých států jsou však za optimální velikost považovány plody o průměrů 65 – 80 mm. To odpovídá velikosti plodu, který spotřebitel snadno sní, aniž by měl potřebu dalšího či naopak aby plod dojídal již s nechutí nebo dokonce již jablko ani nedojedl.
Obecně ve světě převládá větší poptávka po plodech s červenou slupkou. To platí zejména pro Německo, kde je jednoznačně těžší prosadit se na trhu stolních jablek s jinou odrůdou než červenou nebo alespoň s výrazným červeným líčkem. Výjimkou je částečně Itálie, kde je na velké ploše již tradičně pěstována žlutá odrůda Golden Delicious. Žlutoplodé odrůdy jsou obecně požadovány pro průmyslové zpracování.
Mezi vlastnosti jablek, které snad už ani není možno nazývat trendem, nýbrž nutností obstát na dnešním trhu patří křehkost, šťavnatost a rozplývavost dužniny. Rovněž je důležité, aby při jídle nevadila slupka, ale aby zároveň nebyla náchylná na otlačování při manipulaci s plody. K pozitivním vlastnostem dále patří co nejslabší hnědnutí dužniny po rozkrojení jablka. Z obsahových látek se pozitivně hodnotí zejména vysoký obsah cukrů a tomu přiměřená koncentrace kyselin a vysoký obsah vitamínu C a antioxidantů.
Vaše jablka mají zajímavé názvy jako například Opál nebo Topaz. Jak jména vašim odrůdám vybíráte?
Při vymýšlení názvu odrůdy se snažíme, aby nový název dobře zněl i v hlavních světových jazycích a jednoduše se vyslovoval, ale také, pokud možno, aby název nějakým způsobem charakterizoval vlastnosti dané odrůdy. Např. odrůda Topaz získala název po nerostu díky jejímu oranžovému zbarvení, žlutoplodé odrůdy Sirius, Orion či Luna po měsících či souhvězdí, odrůda Karneval po svém velmi pestrém a veselém zbarvení, odrůda Admiral po její odolnosti, silném růstu a celkové robustnosti. Odrůda Cactus má zase velmi kompaktní sloupcovitý habitus s minimálními přírůstky.
Je také zapotřebí myslet na případné uplatnění na trhu. Jednodušší je najít název pro odrůdu k uplatnění na domácím trhu než pro odrůdu s evropským či dokonce celosvětovým konceptem. Ideální je k tomuto účelu využití mezinárodních slov.
Pokud by měl někdo z našich čtenářů zájem o ochutnání nebo koupi vašich odrůd jabloní, kam se má vydat, na koho se může obrátit?
Jablka námi vyšlechtěných odrůd, nejčastěji Topaz, Rubinola či Goldstar je možno běžně zakoupit v obchodních řetězcích, popřípadě přímo u ovocnářů. Pro ty, kteří by naše odrůdy nejen rádi ochutnali, ale plody si také chtěli sami vypěstovat je po České republice síť již asi 70 ovocných školek, kde je stromky možno zakoupit. Vzorky plodů nově vyšlechtěných i starších odrůd jsou pravidelně zastoupeny při tradičních degustacích konaných ve výzkumných ústavech či zkušebních stanicích v Holovousích či Lysicích a rovněž prezentovány při příležitostných výstavách většinou regionálního významu.
