Březnové Science Café v Praze se věnovalo inteligentním budovám. Pokud jste tento večer nestihli, nabízíme vám hned několik možností, jak se o tématu dozvědět více:
- Přečtěte si zde rozhovor, který s hostem večera, doc. Ing. Lenkou Lhotskou, CSc., připravil Lukáš Soukup.
- Vyražte do Poděbrad, kde bude stejné téma Science Café ve čtvrtek 21. dubna.
- Chystáme pro vás slideshow fotek a audiorozhovor, který s doc. Lhotskou natočila Jana Šafaříková. Již brzy k vidění a poslechu na našem kanále na YouTube.
- Poslechněte si rozhovor Jany Šafaříkové s doc. Lenkou Lhotskou a ing. Janem Havlíkem v pořadu Nula-Jednička.
- Záznam pražského večera bude brzy k dispozici ve Víkendové univerzitě České rozhlasu Leonardo.
Rozhovor s Lenkou Lhotskou
Otázky doc. Lence Lhotské z Fakulty elektrotechniky ČVUT kladl Lukáš Soukup.
Jaké parametry musí nějaká stavba splnit, aby se o ní dalo prohlásit, že jde o „inteligentní budovu“?
Na pojem inteligentní budova se můžeme dívat z několika úhlů pohledů. Ten základní a dnes asi nejčastěji skloňovaný v médiích je pohled stavbařský. To znamená, že se zabýváme otázkami použitých stavebních materiálů, úsporami energie, vytápěním, ventilací. Další součástí je zabezpečení a případně řízení elektrických spotřebičů. Pro nás je nejzajímavější inteligence ve vazbě na obyvatele této budovy. Za tím se skrývají možnosti sledování zdravotního stavu osob, bezpečnost prostředí pro obyvatele, využití pomůcek pro osoby s různými typy postižení.
Možnost sledování a vyhodnocování zdravotního stavu je důležitá zejména u starších osob a chronicky nemocných. Někdy jsou tito jedinci hospitalizováni pouze za účelem monitorování. Možnost monitorování v domácím prostředí je zcela nepochybně příjemnější pro každého a navíc může být efektivní i z hlediska ekonomického.
V našem pojetí jde hlavně o využití takové techniky, která může prodloužit nezávislost a samostatné bydlení seniorům a hendikepovaným osobám. Můžeme si představit celou řadu situací, kdy vhodná instalace běžně dostupných čidel zabrání nehodám či upozorní na možný problém (ať už půjde o zdravotní stav jedince či situaci v domácnosti). Asi téměř každý z nás někdy zapomněl otevřený vodovodní kohoutek nebo zapnutý elektrický spotřebič při odchodu z bytu. A vlastně stačí málo: čidlo tekoucí vody, případně výšky hladiny vody, čidlo zapnutého spotřebiče a čidlo otevírání a zavírání vstupních dveří, případně doplněné o čidlo směru pohybu. Po vyhodnocení potenciálně nebezpečné situace dostaneme např. zvukové upozornění, že se máme vrátit zpět a zkontrolovat stav daného spotřebiče. Někdy je to totiž opravdu opomenutí (např. žehlička), někdy chceme daný spotřebič opravdu nechat zapnutý, např. pračku nebo myčku.
Souvisí nějakým způsobem pojem „inteligentní budovy“ s pojmy jako „nízkoenergetické stavby“ nebo „zelené bydlení“?
Souvislost tu nepochybně je, nicméně u těchto staveb je inteligence spíše skryta ve vhodně použitých materiálech, návrhu stavby a integrovaných regulacích vytápění, ventilace, ohřevu vody apod.
Jaká je vaše vlastní vize „inteligentní budovy“?
Základem musí být příjemné prostředí pro obyvatele. To znamená, že ovládání inteligentní budovy nebude neustále vyžadovat nějaké zásahy od obyvatele. Každopádně ovládání musí být jednoduché a intuitivní. Vzhledem k tomu, že nad všemi elektronickými přístroji se vytváří softwarová nadstavba, lze ji alespoň částečně přizpůsobit potřebám konkrétního jedince.
Vize je tak trochu skryta už v odpovědi na první otázku. Na prvním místě musí být potřeby uživatele takové budovy. To znamená, že v případě nějakého zdravotního hendikepu či zhoršené funkce by vybavení mělo usnadňovat různé činnosti, ale v žádném případě by se technika neměla vnucovat za každou cenu. Měla by být nenápadným, ale užitečným společníkem, který pomůže, když potřebujeme.
Mohla byste uvést nějaké ukázkové příklady „inteligentních budov“?
V českém prostředí najdeme zatím spíše příklady nízkoenergetických staveb, budov vybavených sofistikovanými zabezpečovacími systémy, netradičními zdroji energie (tepelné čerpadlo, solární panely, akumulační nádrž), propracovanou regulací všech systémů, elektronickým ovládáním elektrických spotřebičů. Budovy, ve kterých by bylo možné telemetricky monitorovat činnosti obyvatel a jejich zdravotní stav, zatím u nás ještě nejsou. Zdá se však, že v nejbližší době se podaří takový vzorový prostor vytvořit, aby bylo možné zájemcům ukázat, co je možné realizovat, jaké lze vytvořit konfigurace podle přání klienta.
V současnosti jsou alespoň některé typy služeb zajišťovány různými neziskovými organizacemi. Jedním z takových příkladů je občanské sdružení Život 90.
V zahraničí v rámci různých projektů takové budovy vznikly. Některé z nich jsou dobře vybaveny prvky, které naplňují význam pojmu inteligentní bydlení. Základním atributem je bezpečný pocit obyvatel, což znamená, že v případě úrazu, náhlého zhoršení zdravotního stavu či jiné nebezpečné situace je vyslána informace například na centrální dispečink či ošetřujícímu lékaři. I tento psychologický moment působí velmi pozitivně na obyvatele takové budovy, jak ukázaly výzkumy realizované u nich. V sousedním Německu existuje několik experimentálních inteligentních domů a bytů, které slouží výzkumu a výuce. Vedle nich jsou ale již realizovány i obytné inteligentní domy, které slouží svým obyvatelům. Najdeme je v Kaiserslauternu, Wittlichu a Duisburgu.
Existují u nás nějaké poradenské firmy, které dokážou pomoci s přeměnou již existujících staveb na „inteligentní budovy“?
V České republice najdeme firmy, které jsou schopné poradit, jak lze přeměnit existující budovu na „inteligentní“. Samozřejmě je to trochu náročnější hlavně na návrh, ne nutně na finance, než když se s „inteligencí“ počítá přímo v projektu novostavby. Toto platí jak na základní stavbařské záležitosti, jako je například dodatečná tepelná izolace budovy, tak na vnitřní „chytré“ instalace – zabezpečovací systém, ovládací prvky, monitoring. Podle situace lze řešit vlastní instalace dodatečnou kabeláží nebo bezdrátově.
Kde se zájemci o „inteligentní budovy“ mohou dozvědět více informací?
V češtině žádná specializovaná či populární publikace na toto téma nevyšla. Celá řada informací se dá najít na internetu. Byla jsem překvapena, že na jednoduchý dotaz „inteligentní dům“ najdou vyhledávače více než 200 tisíc odkazů (v češtině!). Je ale pravda, že ve většině případů se jedná právě o již výše zmíněné stavbařské pojetí „inteligence“. Monitorování zdravotního stavu či funkce inteligentního pomocníka není však zatím součástí nabízených funkcí. Existují stavební firmy, které se zabývají inteligentními budovami. Zpravidla ve vnitřních instalacích končí „inteligence“ u zabezpečovacího systému.
Na zahraničních stránkách je množství informací mnohonásobně větší. Pokud si dáme heslo „smart home“, dostaneme více než 40 miliónů odkazů. Pro heslo „ambient assisted living“ je odkazů přes 200 tisíc. Samozřejmě to neznamená, že všechny funkce, o kterých jsem se zmínila, jsou i v zahraničních domech plně realizovány. Nicméně se první vlaštovky objevují.
V Evropské unii existuje program AAL, v jehož rámci jsou řešeny výzkumné a aplikační projekty zaměřené zejména na technologie, které přispějí ke zvýšení kvality života starších a hendikepovaných jedinců.
Na Fakultě elektrotechnické ČVUT Praha jsou dva magisterské studijní programy, které mají k diskutované problematice nejblíže, a to Inteligentní budovy a Biomedicínské inženýrství a informatika. Bližší informace o nich jsou dostupné na: http://biomedicina.fel.cvut.cz.
V současnosti se dokončují na Fakultě elektrotechnické stavební úpravy prostor, ve kterých bude umístěno Centrum asistivních technologií (CAT). Toto pracoviště je realizováno ve spolupráci dvou vysokých škol ČVUT a Univerzity Karlovy pro výuku interdisciplinární oblasti asistivních technologií. Součástí prostor bude také inteligentní byt, ve kterém budou testovány všechny technologie, potenciálně využitelné v reálných inteligentních domech a bytech. CAT bude využíváno v prvé řadě studenty FEL a 1. LF (bakalářské, magisterské, kombinované, doktorské studium, celoživotní vzdělávání a studium v anglickém jazyce), a dále i pro celoživotní vzdělávání biomedicínských inženýrů a zdravotních pracovníků. Jako podmnožina asistivních technologií je rovněž cílem CAT uvádění technologií a pomůcek pro vzdělávání handicapovaných.
Připravujeme také podrobnější informace k tématům inteligentního bydlení, asistivních technologií a příbuzných na webové stránce: http://www.asistivnitechnologie.cz.
