Ve vesmíru by pro nás bylo ticho. Zvukové vlny se ve vzduchu příliš řídkém, tedy obsahujícím o mnoho méně částic než vzduch na Zemi, tak dobře nešíří. To ovšem neznamená, že tam žádné nevznikají.
Již v devadesátých letech se vědci pokusili poslechnout si planety a další kosmická tělesa. Převedli jimi vydávaná vlnění do pro nás slyšitelných zvukových vln. Využili k tomu záznamy z kosmických sond Voyager, Cassini, Galileo a dalších. Vznikly tak zajímavé nahrávky magnetického pole Jupiteru, radiových vln Saturnu nebo “pozdravy” Slunce a prolétajících komet. Některé signály mají příliš vysokou frekvenci, byly proto zpomaleny. Některé byly naopak zrychleny, jako v případě Saturnu. Která vám zní nejpříjemněji? Děsí vás některá?
Dalšími hlučnými elementy ve vesmíru jsou pulsary. Pulsary jsou neutronové hvězdy, které při svém otáčení vydávají rytmické radiové signály.
https://www.youtube.com/watch?v=ETzemeghLhw
Jaké má zvuk vlastnosti? Jak je to s přenášenou energií? Dá se mluvit o zvuku ve vesmíru? I na vaše otázky odpoví a názorné experimenty předvede Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Přijďte v úterý 13. listopadu na přednášku, která bude dokonce dvojitá. Druhým hostem bude Lucie Davidová s tématem psychosociálních aspektů kosmických posádek. Začneme tradičně v 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Přidejte se k události na Facebooku a pozvěte i své přátele!
