MENU
srdce

SC Nový PORG: Můj život s kardiochirurgií

Oliva

SC Praha 12/06: Čeština a cizí slova

31. 5. 2018 Praha, Rozhovory

Karel Oliva: Mizející slova mne příliš netrápí

Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. je jazykovědec a popularizátor českého jazyka. Vystudoval matematickou lingvistiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Působil v Bulharské akademii věd, na univerzitě v německém Saarbrückenu a ve výzkumném ústavu pro umělou inteligenci ve Vídni. Poté byl dlouhá léta ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Je autorem dlouhé řady odborných i popularizačních publikací.

Anglicismy a další nové výrazy prý patří k přirozenému vývoji češtiny a zásadně nevadí ani vám. Máte naopak oblíbené slovo, které se bohužel pomalu vytrácí?

Obecná slova se většinou nevytrácejí bez vnější, mimojazykové příčiny. Prostě pokud se v našich životech přestane objevovat či být jinak přítomná nějaká věc, přestane se o ní postupně mluvit a v důsledku toho pak zmizí i slovo, které ji pojmenovávalo. Takže v tomto smyslu mne nějaká nostalgie po mizejících slovech netrápí. Co mne ale mrzí je, že mizí některá vlastní jména – konkrétně například česká pojmenování cizích, hlavně rakouských a německých měst. To se pak totiž odráží i jinde, v obecném porozumění třeba starší textům v kultuře nebo například v dějepisu: žákům ve škole se sice tradičně při výuce řekne, že pražské biskupství bylo pro odpor řezenského arcibiskupa vůči jeho vzniku podřízeno arcibiskupství mohučskému – ale kdo neví, že Řezno je český název pro Regensburg a Mohuč je Mainz, ten věci neporozumí. A to asi není úplně dobře.

Jaká slova přešla z češtiny do cizích jazyků, kromě často vzpomínaného robota?

Takových slov není úplně málo, několik jich probereme při přednášce, jako další příklady mohu jmenovat třeba z vídeňské němčiny „pomaly“ (pomalu, spíše ale ve smyslu rozvážně) nebo „schetzkojedno“ (nezáleží na tom).

Pocházíte z rodiny jazykovědců. Jaká byla Vaše cesta ke studiu matematické lingvistiky? Přemýšlel jste i o jiném oboru, nebo jste byl odkojen jazykovými hříčkami a nic jiného nepřicházelo v úvahu?

Že by nic jiného nepřicházelo v úvahu, tak to jistě nebylo. Nikdo mne do nějakého konkrétního rozhodnutí o volbě povolání nenutil. Ale samozřejmě ta rodinná tradice fungovala.

Po vašem odchodu z Ústavu pro jazyk český AV ČR jste v rozhovorech mluvil o tom, že jste nestihl dokončit své plány. Budete některý ze svých nápadů ještě realizovat? Čemu se nyní věnujete?

Ty plány se týkaly toho, co by mohl (a měl) ústav udělat pro propagaci češtiny a znalostí o ní mezi laiky, tedy ne-jazykovědci. Protože v ústavu nepůsobím, tak tyhle nápady samozřejmě v jejich původní podobě realizovat nemohu, ale snad se mi daří popularizovat znalosti o naší mateřštině jinak – no a to je to, čemu se teď převážně věnuji: přednáškám, diskusím, pořadům v rozhlase a v internetové televizi Stream, vše na téma „čeština“.

Kterou knihu o češtině nebo knihu psanou neobvykle krásnou češtinou byste čtenářům doporučil?

Zcela jednoznačně už starší, ale stále nepřekonanou knihu Pavla Eisnera „Chrám i tvrz“, která v sobě spojuje obojí, na co se ptáte: je o češtině, a je napsaná krásnou češtinou.

Oliva a Hlavka

Karel Oliva a Josef Hlávka

Rozhovor připravila Dominika Jettmarová.

Napadají vás další otázky, týkající se češtiny? Přijďte si poslechnout přednášku Karla Olivy v úterý 12. června do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Začínáme jako obvykle v 19:00 a po přednášce bude následovat diskuse. Přidejte se k události na Facebooku a pozvěte i své přátele!

Tags: , , , , , , ,

Comments are closed.