Science Café > Praha > Karel Drbal: Svým buňkám ještě zdaleka nerozumíme

Karel Drbal: Svým buňkám ještě zdaleka nerozumíme

RNDr. Karel Drbal, Ph.D. se dlouhodobě věnuje mapování povrchu buněk imunitního systému pomocí vazebných reagencií a zavádění nových způsobů jejich přípravy. Nově se zajímá o dynamické změny v imunitním systému při ohrožení homeostázy organismu v podmínkách infekčních chorob a vývoji nádorů. Tématem prvního poprázdninového pražského Science Café bude lymeská borelióza.

Borelióza je známa velkou variabilitou příznaků. Liší se projevy infekce, průběh a následky onemocnění podle momentálního stavu imunity nakaženého, nebo je za tím třeba genetika?

Myslíte genetiku hostitele (člověka) nebo genetiku patogenů (borelií)? Odpověd zní: oboje, ale každá trochu jinak. Náš imunitní systém zdědíme po rodičích a dnes se snažíme pochopit geneticky podmíněné fungování imunitního systému hlavně v reprodukční biologii. U infekčních chorob už mnohem méně. Ale na druhé straně rovnice hostitel-patogen je vliv genetických změn patogenů tím pravým klíčem k poznání variability naší imunitní odpovědi.

Borelie jsou mezi bakteriemi přeborníkem v proměnlivosti. Nesou si s sebou vedle svého chromosomu i 27 plasmidů. To jsou takové mobilní genetické elementy, které kódují i povrchové, obalové struktury bakterie a mohou si je navzájem předávat. Výsledkem tohoto chaosu je, že dnes jen velice těžko můžeme říci, kde jeden druh končí a druhý začíná. Spíše se jedná o genetické kontinuum. Proto musíme vnímat, že imunitní odpověď bude rozdílná proti různým genetickým variantám borelií, kterých je nespočetně.

Můžeme borelii svými projevy v organismu a hrozícími následky k něčemu přirovnat, nebo vyvolává poměrně specifickou infekci?
Borelie patří mezi spirochety, kam se řadí i Treponema pallidum, původce syfilidy. Ta, na rozdíl od borelií, nemá ani jeden plasmid. Je to vlastně takové holátko – minimální bakterie. Ale projevy onemocnění, zvláště těch pozdních, jsou obecně podobné, i když syfilida je mnohem více devastující, včetně přenosu z matky na dítě. Obě bakterie, Borrelia i Treponema, se nazývají “the great pretender”, tedy “velký podvodník”. To právě proto, že projevy těchto infekčních chorob mají tolik navzájem podobných tváří.

Obvykle se straší klíšťaty, ale jak je to s přenosem borelie z jiného druhu hmyzu?
Jiné přenašeče borelie nemají, není o tom jediný přímý důkaz. Alespoň o něm nevím.

Jak často dochází ke koinfekci?
Překvapivě velmi často. Proto se dnes lymeské borelióze začíná říkat lymeská nemoc. Nebezpečnost takové nákazy je pak větší, protože zkrátka v jednu chvíli onemocníte více chorobami najednou. Pochopitelně je to kombinatorická záležitost – v řádu procent –, ale pro lékaře to může být těžká hádanka.

Který nedávný objev v imunologii vás zaujal nebo překvapil?
V posledních dvou dekádách mi připadá imunologie poměrně statická. Tomu odpovídá i poslední Nobelova cena před dvaceti lety… Ne, vážně, v podstatě se hitem těchto let stalo přepisování učebnic, tedy jakých omylů se imunologie dopustila nebo co špatně interpretovala. Z té doby pochází i významný objev nových protichůdně působících typů T buněk, které řídí náš imunitní systém jako celek: tlumivých Treg a prozánětlivých Th17. V souvislosti s nimi mě nepřestává překvapovat plasticita, s jakou náš imunitní systém umí reagovat na podněty a měnit se v čase. My tyto buňky totiž můžeme reprogramovat! Prostě změnit jedny v druhé.

Dá se říci, že v poznání našeho těla na buněčné úrovni máme stále co dohánět. Svým 3 × 1013 buněk ještě zdaleka nerozumíme. A to nemluvím o nových anatomických útvarech, kterými imunitní systém komunikuje s centrální nervovou soustavou. Kdo by si byl představil, že ještě v roce 2015 nebudeme dokonale znát každý detail lidského těla, že?

KarelDrbalRozhovor připravila Dominika Jettmarová, Science Café.

Umíme dnes dobře diagnostikovat a léčit lymeskou boreliózu? Jak vážná je situace vzhledem k jiným infekcím? Existuje brzká naděje na účinnou vakcínu? Jaké další infekční choroby přenášejí klíšťata a čím je tento přenašeč výjimečný? Pro odpovědi na tyto i další otázky zavítejte v úterý 12. 9. do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Začínáme tradičně v 19:00, po přednášce pana doktora Drbala bude prostor pro diskusi. Přidejte se k události na Facebooku a pozvěte i své přátele!

Dominika Jettmarová

Fandíte Science Café?

 

Jsme na sociálních sítích