MENU
Ludmila Čírtková

Snaha probudit v pachatelích empatii selhává, konstatuje policejní psycholožka Ludmila...

SC Nový PORG 11/10: Poznávání Gruzie

4. 10. 2016 Praha, Rozhovory

Jiří Žára: Ve virtuální realitě jsme většinou úplně sami

Co virtuální realitě chybí k dokonalosti? Kde se s virtuální a rozšířenou realitou budeme čím dál více setkávat? Na otázky odpověděl prof. Ing. Jiří Žára, CSc., vedoucí Katedry počítačové grafiky a interakce na FEL ČVUT v Praze.

 

Dá se říci, která oblast se rozvíjí rychleji – rozšířená, nebo virtuální realita? Ve které vidíte větší potenciál?

V minulosti se rychleji rozvíjela virtuální realita, v současné době ji rozšířená realita dohnala a dá se říci, že obě technologie zažívají právě nyní bouřlivý vývoj. Z výzkumných laboratoří, kde se obě technologie zkoumaly už před dvaceti lety, se nyní dostávají na trh k běžným zákazníkům. To otevírá velkou škálu možností využití – povede to ke zlevňování a dalšímu zlepšování vlastností obou technologií.

Větší potenciál vidím v rozšířené realitě. Věřím, že kombinace našeho skutečného, krásně rozmanitého světa a rozšiřujících 2D/3D digitálních informací je klíčem ke zlepšení mnoha lidských činností, počínaje vzděláním přes nasazení v průmyslu (výroba, seřizování, opravy), tedy vlastně v práci, až po oblast zábavy.

Hrajete pro zábavu videohry? Měl jste možnost vyzkoušet Oculus Rift a HTC Vive? Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Paradoxně sám hry příliš nehraji, virtuální prostředí her s rychlými pohyby mi nedělá dobře od žaludku.

Oba typy brýlí pro virtuální realitu jsem však ozkoušel, máme je na katedře k dispozici pro výzkum i výuku. Subjektivně mám lepší pocit z HTC Vive. Díky delšímu kabelu a dodávaným praktickým snímačům pro pohyb rukou a interakci se člověk cítí volněji a může se ve 3D prostoru i procházet. Oproti tomu brýle Oculus Rift jsou zaměřený spíše na sezení u počítače s omezeným fyzickým dosahem uživatele. Z hlediska vizuálních zážitků jsou podle mne obě zařízení srovnatelná.

Zatím s VR pracují především herní vývojáři. Jaká další uplatnění se v současnosti nabízí?

Velmi dobře se virtuální realita uplatňuje v simulátorech – všude tam, kde je nutné trénovat složitější operace a přitom z různých důvodů nelze pro trénink použít reálný svět. Příkladem jsou letecké simulátory, aplikace pro armádu, simulátory nejrůznějších prostředí pro záchranáře apod. U nás využívají rutinně virtuální realitu konstruktéři nových automobilů Škoda, aby ověřili vlastnosti a varianty uspořádání interiéru i možné změny tvarů karosérie. Zatím jen pomalu, ale snad s dobrou perspektivou, se začíná o virtuální realitě uvažovat v medicíně jako o nástroji použitelném při léčbě různých fobií. Dovedu si též představit aplikace pro turistiku – bylo by například zajímavé projít si starou Prahu nebo Grand Canyon ve virtuální realitě před tím, než tato místa doopravdy navštívíme.

Jaké jsou aktuálně řešené problémy ve virtuální realitě? Nechybí tam např. různé hmatové podněty?

Z technického hlediska lze v nadsázce říci, že virtuální realitě nic nechybí. Zařízení pro hmat (odborně zařízení se zpětnou silovou vazbou) jsou už několik let používána, byť jen ve stolním, nikoliv mobilním provedení. Hlavním „problémem“ se zdá být spíše člověk, tedy uživatel. Je třeba důkladně prozkoumat, jak vyladit virtuální prostory tak, aby se v nich lidé cítili dobře, netrpěli nevolnostmi či jinými nepříjemnými pocity. Interakce mezi uživatelem a virtuálními předměty by měla být přirozenější a co nejvíce podobná našim zkušenostem z reálného světa.

Prostor pro rozvoj tedy vidím v oboru zvaném HCI (Human-Computer Interaction) a též v oblasti vytváření obsahu (Content Creation), tedy v modelování interaktivních 3D digitálních objektů.

Zaměstnanci čím dál častěji pracují z domova nebo z kaváren – přesunou se jednou kanceláře do prostoru virtuální reality? Budeme si chodit odpočinout do virtuálního lesa, na pláž nebo třeba na jinou planetu?

Hmm, s tím odpočinkem ve virtuální realitě jsem dost skeptický. Možná je to tím, že mi vyhovuje pohyb v přírodě, na zdravém vzduchu, což virtuální realita opravdu neumožňuje.

A jestli budou zaměstnanci pracovat ve virtuální realitě? Záleží na druhu práce. Psát texty je například mnohem snazší doma či v kavárně než na neohrabané virtuální klávesnici ve 3D. A všimněte si také, že ve virtuální realitě jsme většinou úplně sami. Pokud se tam objevují nějací virtuální spolupracovníci, mají namísto obličejů statické fotografie, bez emocí a mimiky, neboť ve stejnou chvíli mají skuteční spolupracovníci na hlavách přilby nebo brýle a do očí jim není vidět. No řekněte, vás by těšilo trávit hodiny a hodiny ve virtuální společnosti voskových figurín či chladných robotů?

 

Rozhovor připravila Dominika Jettmarová, Science Café.

Jak reálná je virtuální a rozšířená realita? Záznam přednášky z 11. října 2016 je dostupný zde: Virtuální a rozšířená realita – je to vůbec reálné?.

Jiří Žára

Tags: , , , ,

Comments are closed.