MENU
civilizace

SC Praha 13/06: Cykly v přírodě a lidských dějinách

VIDEO_Koura_

VIDEO: Science Café s Petrem Kourou o swingařích a potápkách

6. 6. 2017 Praha, Rozhovory

Jiří Filip: Nadcházející dějinné události se týkají nás všech

Mgr. Jiří Filip, Ph.D. vystudoval obor jaderná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V Geologickém ústavu se věnuje stanovením stáří a časově teplotním vývojem hornin metodou fission track. Zajímá se rovněž o filosofii dějin, paleoklimatologii, zvláště o klimatické cykly a náhlé klimatické změny ve spojení s evolucí a historií člověka.

Jak se na fungování světa a cykličnost jevů na Zemi díváte z pohledu jaderného fyzika pracujícího v Geologickém ústavu?

Svět i člověka, potažmo celé lidstvo, chápu jako neustálou proměnu. Jestli existuje nějaká celková zacílenost, případně cíl, proměnám nepodléhající, to nevím, ale pravděpodobně neexistuje.

K čemu vedou krize lidských společenství?

Kolapsy nebo krize lidských společenství vedou ke vzniku nových společenství. Tato společenství pak často přejímají dědictví minulosti.

Je tedy kolaps vlastně pozitivním jevem?

Zda-li má vše nějaký vzestupný charakter, to není zcela jasné.

„Kdo nezná historii, je odsouzen ji opakovat.” – platí to pro každého, nebo je znalost minulosti důležitá spíše jen pro vědce a prevence opakování je iluze?

Znalost dějin a zejména dějin vlastního národa je zásadní pro každého z nás. Neznalost historie může vést k určitému opakování dějinných událostí, avšak jen v obrazném slova smyslu.

V přírodních vědách můžeme experiment opakovat za přesně stanovených podmínek a odvodit všeobecně platné zákony – tyto vědy se nazývají nomotetické. Naproti tomu historie, sociologie aj. pracují s neopakovatelnými událostmi a nazývají se idiografické. Toto rozdělení zavedl německý filosof Windelband. Nicméně v historii lze pozorovat určité cyklicky se opakující vzory, jimiž se právě zabývají autoři cyklických teorií dějin. Proti těmto názorům jsou postaveny klimatické cykly v holocénu, nově objektivně experimentálně zjištěné a pravděpodobně podmiňující i cykličnost lidských dějin. Prolnutím těchto způsobů poznání vzniká nový pohled na vývoj lidských společenství v období usedlých a na zemědělství závislých hierarchicky organizovaných civilizací.

Dějiny se tedy neopakují přesně, ve smyslu přírodních procesů, lze je však popsat s určitou mírou abstrakce. Příkladem je srovnávací morfologie dějin Oswalda Spenglera, který si pomáhá biologickýmy pojmy.

Autorem zmiňovaného výroku je pravděpodobně George Santayana, americký filosof španělského původu. Myslím však, že mu šlo spíše o opakování dějin v politickém slova smyslu.

Připravovaná přednáška by měla ukázat důležitost dějin pro každého člověka, ke konci bude mít poněkud apokalyptický, alarmistický ráz… Nadcházející dějinné události se budou opravdu týkat jednoho každého z nás.

Takže tu podle vás lidé za stovky let nebudou?

Domnívám se, že za několik století, ale spíše dříve, zde lidé jako fyzické osoby a ani jako společenství podobných osob nebudou.

Proč ne? V čem se svět bude lišit?

Osobně jsem spíše skeptik, takže si nemyslím, že by došlo k proměně lidstva v jakousi Superinteligenci. Předpokládám tedy další pokračování geologického vývoje Země, a to podobného tomu, jaký byl před vznikem člověka a lidstva.

Petra

Rozhovor připravila Dominika Jettmarová, Science Café.

Na záznam přednášky o cyklech v přírodě a lidských dějinách z 13. 6. 2017 se můžete podívat na spřáteleném webu SlidesLive.

Tags: , , , , , ,

Comments are closed.