Science Café > Praha > David Kosař: Do soudcovského taláru musíme přilákat ty nejlepší

David Kosař: Do soudcovského taláru musíme přilákat ty nejlepší

Doc. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D. je právníkem, držitelem grantu ERC v oblasti společenských věd a Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2018. Je vedoucím Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na soudcovskou samosprávu.

rozhovoru pro NF Neuron jste říkal, že největší iluze v právu je ta, že na všechno existuje jen jedna správná odpověď. Čeho všeho se Pirandellovo “každý má svou pravdu” může v tomto případě týkat?

Na vesnici v hospodě často slýchávám, že „co dva právníci, to pět názorů“. Musíme ale rozlišovat lehké a složité případy (z právního hlediska, složité skutkové případy nechávám stranou). Svým výrokem jsem chtěl poukázat na to, že zatímco na většinu právních problémů (z nichž některé se ani nedostanou před soud) český právní řád poskytuje jasnou odpověď, ve složitých případech tomu tak vždy není. Někdy proti sobě mohou stanout rovnocenné argumenty a i těm nejerudovanějším právníkům nezbyde než se „shodnout v tom, že se neshodnou“. V takových případech může hrát při rozhodování roli hodnotová orientace, životní zkušenosti a jiné mimoprávní faktory (o tom hezky píše Ladislav Vyhnánek a Honza Chmel). Proto máme na Ústavním soudu a Nejvyšším správním soudu tzv. disenty, v nichž může soudce nesouhlasící s rozhodnutím většiny vyjádřit svůj odlišný názor.

Do jaké míry zdržují administrativní úkony rychlost soudních procesů? Je možné některé kroky zefektivnit?

Nemyslím si, že rychlost soudního řízení zdržují primárně administrativní úkony. Největší prostor pro zrychlení řízení existuje jinde. Je potřeba zjednodušit klíčové procesní předpisy (zejména občanský soudní řád a trestní řád), důsledně vynucovat dostavování se účastníků řízení k soudnímu jednání a postihovat zjevné obstrukční chování (fiktivní zdravotní důvody, kejkle s doručováním apod.), kompletně digitalizovat soudní spisy, zpřístupnit veškerou judikaturu nižších soudů online (pozn. rozhodnutí všech tří vrcholných českých soudů už jsou na Internetu kompletně dostupná), zlepšit organizaci práce (zde se lze inspirovat metodami „new public management“ v nizozemském soudnictví), co nejrychleji projudikovat nový občanský zákoník (to se ale uspíšit nedá), a zvýšit počty asistentů soudců. Hodně by pomohlo i zavedení a zveřejňování individuálních statistických listů jednotlivých soudců, aby bylo možné posoudit jejich výkonnost. V úvahu připadají samozřejmě i složitější a, přiznejme si, i spornější kroky, jako omezení odvolání v určitých typových věcech, omezení dovolacích důvodů, zavedení nepřijatelnosti ve všech agendách Nejvyššího správního soudu, zvýšení soudních poplatků, či posílení odklonů v trestních, kárných a přestupkových věcech.

Musíme si ale také říci, že soudní řízení před českými soudy je v evropském srovnání poměrně rychlé a že ve většině soudních agend délka řízení v posledních letech klesá (zejména v civilním řízení) nebo už je tak nízká, že moc prostoru k jejímu dalšímu snížení už moc není (to je případ trestního řízení). Opačný trend, tj. problematické prodlužování soudního řízení, vidíme naopak ve správním soudnictví a v opatrovnických věcech. Právě na tyto dvě agendy je třeba se zaměřit. Bohužel české soudnictví pořád zatěžují 15 i 20 let trvající kauzy, jež jsou hojně medializované a pro obraz české justice patrně určující víc než celkové statistiky.

Rovněž je důležité si uvědomit, že nechceme rychlé soudy za každou cenu. Potřebujeme kvalitní rozhodnutí v rozumném čase. A právě kvalita soudních rozhodnutí je něco, co nás pálí teď více. V konečném důsledku tak je alfou a omegou kvalita soudcovského stavu. Proto je nutné přilákat ty nejlepší právníky do soudcovského taláru, umožnit jim neustále se vzdělávat, kontrolovat a hodnotit kvalitu jejich soudních rozhodnutí, ale zároveň jim poskytnout špičkové materiální podmínky a zázemí pro výkon jejich práce.

Konečně, kvalitní rozhodnutí v rozumném čase musí být dostupné pro všechny příjmové skupiny. Nesmíme dopustit, aby se soudit mohli jen bohatí.

Co dalšího v našem soudnictví/právu potřebuje podle Vás co nejdříve změnu?

Ze společenského hlediska je nezbytné (1) akutně řešit dluhovou past, v níž se nachází stovky tisíc českých občanů (skrze zvýšení finanční gramotnosti, regulaci půjčování peněz, zabránění umělému šroubování dluhů, vymýcení pokoutných vymahačů dluhů a skrze možnost oddlužení), (2) zajistit, aby se svých práv mohli domoci bez ohledu na svoji majetkovou situaci (skrze zákon o bezplatné právní pomoci), a (3) důsledně postihovat hospodářskou kriminalitu a zajistit řádný chod insolvencí. Neřešení těchto problémů zásadně podrývá důvěru veřejnosti v český právní řád.

Z jednotlivých soudcovských agend vidím největší nedostatky (1) v rozhodování v oblasti péče o nezletilé děti (tj. svěřování dětí do péče po rozchodu jejich rodičů), (2) u sofistikované hospodářské kriminality (kterou prostě české soudy neumí), a (3) v oblasti korporátního práva (kde čeští soudci nejsou schopni domyslet daňové, účetní a manažerské důsledky svých rozhodnutí). Klíčové je rovněž přijetí nových procesních kodexů, občanského soudního řádu a trestního řádu.

V oblasti správy soudnictví se podle mě příliš mnoho energie plýtvá debatami nad Nejvyšší radou soudnictví, která sama o sobě nic nezmění. Důležitější je podle mě (1) vytvořit jasný, férový, a transparentní systém výběru soudců; (2) zalepit lehce zneužitelné díry týkající se přidělování spisů (rozvrh práce) a pravomocí a výběru soudních funkcionářů (předsedů a místopředsedů soudů); a (3) nastavit jasné a transparentní mechanismy kontroly chování soudce v taláru i mimo něj (skrze individuální statistické listy o jejich výkonnosti, hodnocení soudců, majetková přiznání atd.). Z dlouhodobějšího hlediska je nutné formulovat jasnou vizi vývoje českého soudnictví a podle toho upravit počty a umístění soudů (což může vést i ke zrušení či sloučení některých soudů), redefinovat roli laického prvku v soudnictví, a připravit se na digitalizaci soudního řízení.

David Kosař

Rozhovor připravila Dominika Jettmarová.

Napadají vás další otázky, týkající se českého soudnictví? Jak je to se soudcovskou samosprávou? Přijďte si poslechnout Davida Kosaře v úterý 12. února do kavárny Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Začínáme jako obvykle v 19:00 a po přednášce bude následovat diskuse. Přidejte se k události na Facebooku a pozvěte i své přátele!

Dominika Jettmarová

Fandíte Science Café?

 

Jsme na sociálních sítích