„Forenzní genetika se narodila v pondělí 10. září 1984 v DNA laboratoři na University of Leicester, kdy se k otcovství veřejně přiznal Dr. Alec Jeffreys. Toto novorozeně s iniciálami F. G. se mělo poměrně slušně k světu.
Nejprve pomohlo určit identitu chlapce z Ghany, již v roce 1986 se mu podařilo vyřešit pomocí analýzy DNA vraždu dvou mladých dívek v hrabství Leicestershire, v roce 1992 si trouflo i na identifikaci ostatků nacistického vraha Josefa Mengeleho a začalo na poli identifikace biologického materiálu porážet do té doby vládnoucí sérologii.
Díky těmto úspěchům si forenzní genetika našla hrstku adoptivních rodičů. Tato hrstka osob v různých státech pak začala mladou dívenku F. G. vychovávat a učit ji, že si musí velmi dobře vybírat, s kým se bude kamarádit a přátelit, protože i ve forenzní genetice platí feynmanovské rčení: Každému vědci je dán klíč k bráně nebes; tentýž klíč otevírá i brány pekel.“ – tak poeticky začíná vyprávění o forenzní genetice na stránkách Vesmíru.
Ale jaká je současnost ve forenzní genetice? Jak snadné je otevřít pekelné brány a udělat interpretační chybu? Jsou obavy laické veřejnost oprávněné, máme se bát forenzní genetiky?
Právě o tom si budeme povídat s Romanem Hradilem z Kriminalistického ústavu Praha.
Kdy a kde? Ve středu 15. listopadu, od 18 hodin v Caffé Della Cittá – Městská Kavárna.
Vstupné 30 Kč.
Mrkněte na událost a hlavně za námi přijďte 😉
