Science Café > Jindřichův Hradec > Jana Nebesářová: Elektronový mikroskop je v biologickém výzkumu nezbytností

Jana Nebesářová: Elektronový mikroskop je v biologickém výzkumu nezbytností

Elektronový mikroskop je velmi sofistikovaným nástrojem, bez kterého se dnes neobejde řada vědeckých oborů, ale i ani odborníci v oblasti materiálového inženýrství. Ve spojení s moderními zobrazovacími metodami a výkonnými počítači poskytuje nejen jinak nedostupné informace, ale i velmi zajímavé obrazy mikrosvěta. Téma lednového Science Café v Jindřichově Hradci představuje jeho host, vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie Biologického centra AV ČR Jana Nebesářová.

 

Čím se zabývá vaše laboratoř? Co vše zkoumáte?

Hlavním posláním naší laboratoře je zprostředkovat detailní pohled na nejrůznější  biologické objekty zkoumané vědeckými týmy Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výlety do mikro a nanosvěta jsou technicky náročné, jak na přípravu preparátů, tak na práci s elektronovými mikroskopy. Spektrum vzorků, na které zaměřujeme elektronový paprsek, abychom si je prohlédli ve velkém zvětšení a rozlišení, je velmi široké – od živočišných a rostlinných tkání, přes hmyz, roztoče, houby, prvoky, bakterie až po viry a izolované makromolekuly. Ale ani to není všechno, nedávno jsme se například dívali na strukturu tavených sýrů.

Kolik obdobných pracovišť je v ČR nebo i v zahraničí?

Poměrně dost. V Česku najdeme dnes pracoviště elektronové mikroskopie na řadě vysokých škol a akademických ústavů. Stejně tak v zahraničí. Lišíme se ale trochu kvalitou vybavení, především stářím přístrojů, u nás pracují v laboratoři déle.

Kde se nejčastěji využívá elektronové mikroskopie?

Nejvíce se elektronová mikroskopie využívá v materiálovém, biologickém a biomedicínském výzkumu. Dnes ale má elektronový mikroskop ve svých laboratořích i řada firem, které ho používají při kontrole svých výrobků, velmi hojně např. v počítačovém průmyslu, ale i ke kontrole vstupních materiálů nebo součástek. Elektronový mikroskop má a používá k těmto účelům i firma Bosch v Českých Budějovicích.

V biologickém a biomedicínském výzkumu je elektronový mikroskop nezbytností. V buňkách se dnešní výzkum pohybuje už na úrovni jednotlivých makromolekul, kdy je zkoumána jejich lokalizace, funkce a struktura, a to bez kvalitních vysoce rozlišovacích elektronových mikroskopů nelze.

Jak náročné je snímat živé objekty?

Živé objekty v elektronových mikroskopech pozorovat nelze a je to jedna z jejich velkých nevýhod. Ve většině případů se díváme na objekty, které jsou zbavené vody, takže v nich už žádný život není. Pokud se chceme dostat blíže nativnímu stavu, musíme daný objekt hluboce zamrazit a pozorujeme jej ve zmrazeném stavu při teplotách pod -100°C. Za dlouhou dobu, co s elektronovými mikroskopy pracuji, jenom jeden organismus toto zamrazení přežil, tedy lépe řečeno po prohlížení ve zmrazeném stavu obžil. Tohoto supermana z hmyzí říše představím na své přednášce v Science Café v Jindřichově Hradci.

 

Lednové Science Café Jindřichův Hradec , jež nese název „Mikro a nanosvět kolem nás“, se bude konat 16. ledna 2019 od  18:00 v Muzeu Jindřichohradecka ve Štítného ul.

Jan Nebesářová se pokusí odpovědět na otázky: Jak lze vidět neviditelné? K čemu slouží elektronové mikroskopy? Lze si koupit elektronový mikroskop domů? Jak vypadá neviditelný svět kolem nás? Které organismy jsou nejmenší? Kterých mikroorganismů je nejvíce? Co tvoří všudypřítomný prach? Co znamená předpona nano?

Další informace na facebooku.

SC České Budějovice

Fandíte Science Café?

 

Jsme na sociálních sítích