MENU

Poslouchejte nový vědecký magazín Klik-a na Rádiu Česko

Pozvánka na veletrh FOR INDUSTRY 2012 (volné vstupenky pro...

5. 3. 2012 Ostatní

S rodinou i manželstvím se pojí hodně mýtů, říká v rozhovoru Hana Maříková

Hana Maříková a Marta Vohlídalová ze Sociologického ústavu Akademie věd představí na nadcházejícím Science Café aktuální výzkumy týkající se rodinných a manželských vztahů. Přijďte se zeptat i vy v úterý 13. března od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).


Podle dat z Českého statistického úřadu se zvyšuje počet dětí narozených mimo manželství, jsou to údajně už dvě pětiny. Zdá se tedy, že dnes se pojem rodina automaticky nerovná manželství.

Hana Maříková: Je faktem, že v posledních letech se rodí čím dál tím více dětí mimo manželství, ale není pravda, že rodina by v naší společnosti byla na manželství postavená vždy. Například v 19. století nemohly sňatky uzavírat osoby, které byly nemajetné. Nejen v politice, ale i v oblasti sňatků totiž platil majetkový census. Na přelomu 19. a 20. století se mimo manželství rodilo v Praze přes 20 % dětí.

Se současným trendem neuzavírat manželství se můžeme setkat přinejmenším ve všech evropských zemích, běžně rozšířený je na severu Evropy, ale nejen tam.


Co je příčinou tohoto trendu?

Hana Maříková: Souvisí to především s nárůstem individualizace a rozrůzňováním možností a podob života, včetně toho rodinného. Teorií, které se zabývají vysvětlením tohoto trendu, je celá řada a některé z nich představíme podrobněji právě na Science Café.

Zkoumání rodinného života je dost komplikované, protože každý s ním máme nějaké zkušenosti a někdy nás náš zažitý pohled na věc může „šálit“. S možností určitého sebeklamu také souvisí i další zajímavý aspekt: rodinu a manželství si totiž často idealizujeme. Máme představu, že je to úžasná instituce plná lásky, klidu, pohody a porozumění, jenže tak tomu není a zřejmě ani nikdy nebylo. S rodinou i manželstvím se pojí hodně mýtů, které nám brání vidět mnohé problémy, jenž s rodinou a jejím fungováním souvisejí.

Jakou podobu bude mít rodina v budoucnosti, záleží na tom, jak si ji nadefinujeme, co od ní „chceme“, co očekáváme, jaké bude mít podmínky pro svou existenci a podobně, což se v čase dost výrazně mění.


Lze říci, jaké jsou u nás finanční náklady na rodičovství?

Marta Vohlídalová: Před několika lety provedl Český statistický úřad zvláštní šetření na toto téma, z něhož vyplynulo, že průměrné náklady na péči o jedno dítě činí 6 357 Kč měsíčně. S věkem dítěte se pak jeho „finanční náročnost“ pochopitelně zvyšuje. Poměrně zajímavé porovnat tyto údaje s průměrnou výší výživného, které platí otcové po rozvodu na své děti. To se podle údajů Ministerstva vnitra v roce 2004 pohybovalo kolem 1 632 Kč. Je tedy zřejmé, že výchova dětí dnes představuje skutečně tvrdý oříšek zejména pro matky samoživitelky, které navíc mnohdy musí čelit značné diskriminaci na trhu práce. V České republice je totiž patrná vůbec největší genderové mzdová mezera v Evropě. Ženy v ČR mají podle dat z Eurostatu o více než 26 % nižší hodinovou mzdu než muži. Průměr EU-27 se přitom pohybuje „pouze“ kolem 18 %. Zdaleka největší je pak tento mzdový rozdíl ve věkové skupině 30 až 39 let, tedy v období, kdy se většina žen stává matkami. Matky a ženy obecně jsou také systematicky diskriminovány při přijímání do zaměstnání. Naše výzkumy ukázaly, že otázky na rodinné záležitosti, počet dětí nebo to, zda plánují rodinu a zda jim má kdo hlídat děti, jsou běžnou součástí přijímacích pohovorů, a to i přes explicitní legislativní zákaz.

Comments are closed.